Říjen 2015

Horní Štěpanice

14. října 2015 v 20:16 Fotografování
Už dříve jsem říkal a lákal Ivanku že se podíváme na Štěpanický hrad. Sice říkala že tam nic není jen rozvaliny, že tam byla s maminkou a se strýčkem Vojtěchem, její maminky bratrem jako malá holka. No nikdy na to nedošlo abychom se tam podívali přesto, že v Horních ( místní říkají Hořeních ) Štěpanicích jsme byli několikrát. Mě to ale nedalo, tak jsem jednou navečer sedl do auta a jel se do Štěpanic podívat. Nejdříve nahoru ke kostelu na parkoviště, trochu se porozhlédnout, podívat na hřbitov a něco vyfotit. Na hřbitově navštívit hrob jednoho zvláštního pána, jmenoval se František. Narodil se v roce 1914 a dožil se 90ti let. Po okolí se o něm tradovalo pár historek. Byl taková rázovitá postava jaké se občas vyskytnou. Trochu zvláštně mluvil a byl nepředstavitelně důvěřivý a neznal lež. Nám s Ivankou dal přečít své "zdravotní vysvědčení", to o té lži tam bylo výslovně uvedeno. Našli se samozřejmě někteří kteří toho proti němu zneužili, ale ne snad aby mu ublížili, spíš si z něj udělali hloupou legraci. Chodil po chalupách, přespával na půdách a jak říkal "rrobím enem palivo". Pořezat polena naštípat a někde pod střechu uložit. Za to dostal samozřejmě jídlo, někdy i třeba obnošené oblečení a možná i nějakou korunu. To oblečení je právě ta hloupá legrace kterou mu někdo udělal. Vzal po manželce nějaké starší prádlo a namluvil mu, že to chlapi nosí. Jednalo se o podprsenku a snad podvazkový pás. Chudák se do toho poctivě strojil a hlupáci z toho měli legraci. Jednou když byl u strýčka Karla (Ivančiny maminky brartranec) mu vysvětlil to že chlapi nenosí a od té doby říkal "podprrsenku už nenosím, chlapi nenosejí, je hamba". I když vypadal a mluvil jako prosťáček, byl svým způsobem chytrý. V sousední vesnici si ho jeden pozval robit palivo. A František o něm prohlašoval, "to chytrrý pán, toho měli udělat starrostou". Pak jednou v zimě ho onen pán poslal se sudem popela a všeho co se v domě našlo a nešlo hodit do kamen ten sud vysypat, ale že bylo hodně sněhu stál u dveří a jen se smál jak se František tím sněhem brodí. František to pak okomentoval takto " on smál, já brrouchal a brrouchal, to móóóc chytrý člověk". Těch historek je víc, některé jsou nepublikovatelné. Po procházce jsem sedl do auta a vracel se. U silnice je takové malé parkoviště tak pro dvě auta a šipka ke hradu. Je to jak jinak, když na hrad tak do kopce. Je to z toho parkoviště asi půl kilometru a opravdu "tam nic není". Hrad byl založen někdy koncem 13. a na začátku 14. století. Patřil Janu z Valdštejna z Turnovské větve. Postaven byl zřejmě v době kolonizace do té doby pustých oblastí a později sloužil jako ochrana těžby rud a zlata v okolí. Moc slávy si neužil a zpráv o něm je velmi málo a už roku 1543 byl pustý. Nakonec skončil kámem z hradních zdí v podezdívkách domků ve vsi a při stavbě silnice z Jilemnice na Benecko. Slávu hradu neobnovil ani nejslavnější Albrecht z Valdštejna zavražděný roku 1634 v Chebu. Obecní úřad Benecko se snaží zbytky hradu trochu opravit ale možná jen z peněz obce, a těch je málo.

kostel se hřitovem


cestou nahoru je kaplička se zázračnou vodou


tady je ta zázračná voda


někomu se nechtělo lézt dolů a tak vyrobil takovýto držák na lahve, lidi si tam chodí pro vodu domů na pití


použití je jednoduché, zajímavé je, že ho zatím nikdo neukradl



orientační tabule, bylo málo světla, stativ jsem neměl a bleskem to nešlo


pěšinka od tabule k hradu, nezdá se to, ale je to prudké


dolní hrad, opravená část


horní hrad, jen mezi skalami rozvalené zdivo, ani jsem tam nelezl, nějací mladí odtamtud slezli a potvrdili že tam nic není


a to je o hradu vše co z něj zbylo

Zase Cidlina

7. října 2015 v 19:36 | Mirek |  Fotografování
Tak víc než dva roky mě trvalo než jsem sebral odvahu a vypravil se do místa kam jsme s Ivankou několikrát za rok zašli fotit Cidlinu v různém ročním období z jednoho místa z mostu. Aby byly fotky trošku porovnatelné Ivanka fotila od pátého sloupku zábradlí. Když asi před dvěma nebo třemi lety šla Cidlinou velká voda která zasáhla i do města, nebylo možné se na "náš" most dostat kvůli záplavě, takže ta velká voda z tohoto místa zdokumentovaná není. Most pod vodou nebyl, ale příjezd z obou stran byl zaplaven a my nevěděli jaká hloubka vody byla. Já tam chtěl zajet autem, ale Ivanka byla rozhodně proti, asi bychom to projeli, ale nebylo by se kde otočit a museli bychom couvat a v né úplně čisté vodě bychom mohli sjet s cesty na louku a to by mohlo hrozit uváznutím. Na rozdíl od té doby s velkou vodou je v současné době vody strašně málo i proti normálu. Na svatého Václava za krásného sluníčka jsem se tedy sebral, vzal kolo a jel se tam podívat a udělat pár fotek. Pak jsem si všimnul ohrady se dvěma kobylkama a k nim se musel podívat. Všimnul jsem si že spadlo jablko ze stromu a ta tmavší kobylka ho klidně schroupla. Tak jsem pobíral co spadly mimo ohradu a nabídnul oběma stejně. Přesto že mě neznaly a já neznal je, vzaly jablko opatrně z otevřené dlaně.

tradiční "Ivančin" pohled


pohled od čtvrtého sloupku aby bylo lépe vidět ústí potoka do Cidliny


je vidět málo vody


opravdu málo



přichází podzim, v sobotu a v neděli jsem byl na chaloupce a tam zatím všechno krásně zelené


takhle obalený šípkový keř



to jsou ony