Září 2014

Výročí

16. září 2014 v 19:30 | Manžel |  Vzpomínání
Dneska je to tři měsíce co mě Ivanka opustila. Na srpen a září nám vůbec připadá několik výročí. Většinou jsou smutná, v srpnu umřel tchán, můj otec, můj děda, v září pak mamka. Výročí k oslavě mohly být v srpnu dvě, dcera má svátek a to druhé mohlo být ještě hezčí, osobní. V srpnu by to bývalo bylo 49 let co jsme se s Ivankou v Pardubicích v chrámu svatého Bartoloměje vzali. Ivanky strýček a tetička někdy kolem roku 1975 měli zlatou svatbu. Pojali to ve velkém, skutečně jako nová svatba v kostele. Strýček totiž byl varhaníkem a hrál asi ve třech kostelích. Hostů se nás sjelo snad pětadvacet. Když jsme se o tom bavili, sestra na to nějak při různých vzpomínkách zavedla řeč, ptala se zda tu zlatou svatbu budeme nějak slavit. Protože Ivanka ani já si na okázalosli nepotrpíme uvažovali jsme o tom, že bychom si jako dárek mohli zopakovat Bulharsko. Za dva roky po svatbě jsme si udělali krásný čtrnáctidenní výlet na Zlaté Písky a bylo to moc pěkné.
Za loňský rok jsme si chaloupky moc neužili a letos už vůbec ne. Já jsem tam byl sám, to ještě Ivanka byla v nemocnici, posekat trávu kolem chaloupky. Potom ještě jednou, to už Ivanka nebyla. Myslel jsem, že tam pár dní zůstanu na oddychnutí. Vydržel jsem to jen dva dny, ten třetí se mě už hodně stýskalo, tak jsem naházel věci do tašky a domů. Možná je to také tím, že chaloupka "byla Ivanky", která tam byla doma, pocházela z té chalupy její maminka a jako malá holka než šla do školy tam bývala celé léto a později jako školačka celé prázdniny. Pak kluci s dcerou přijeli posekat trávu a já sám byl začátkem září v Jablonečku s autem na prohlídce a to už bylo lepší, vydržel jsem asi pět dní a pak jsem musel domů.
Udělal jsem pár fotek Ivančiných růžiček (bohužel zanedbaných) a začínající příznaky nastupujícího podzimu.
Tak bohužel bez fotek, vnuk mě to sice řekl jak, ale to se nepodařilo.