Červen 2013

Kutná Hora

30. června 2013 v 15:00 Tip na výlet
Před 14 dny jsme se hned po obědě rozhodli, že si uděláme výletek do Kutné Hory, ale jak jsme později zjistili, nebylo to rozhodnutí moc dobré, protože věnovat Kuné Hoře jen odpoledne, je opravdu strašně málo.
Ve středověku byla Kutná Hora po Praze druhé největší a nejvýznamější město v Čechách, proslavené těžbou a zpracováním stříbra. V současné době je jedním z mála našich měst zapsaných do seznamu památek UNESCO.
Nejdříve jsme navštívili, jak jinak, chrám sv. Barbory.
Chrám sv. Barbory je, jak se píše v informacích, které jsme dostali ke vstupence, unikátní dílo vrcholné a pozdně gotické architektury. jehož stavba byla zahájena r. 1388. Prvním projektantem a stavitelem byl Jan Parléř, syn Petra Parléře stavitele Svatovítské katedrály. Stavba probíhala v několika etapách a podílelo se na ní mnoho architektů. Nejznámějšími byli Matyáš Rejsek, který zaklenul kněžiště, dále Benedikt Rejt, který v roce 1530 dokončil hlavní loď. V 19. století prošla stavba rozsáhlou rekonstrucí, architekt Josef Mocker podloužil stavbu o jedno klenební pole, chrám opatřil stanovou střechou. Poslední oprava byla provedena v letech 2003 -2011 a teď už pár obrázků.







. . . pohled na Kutnou Horu z hradeb. . . vpředu kostel sv. Jakuba, kam se taky podíváme. . .

. . . pohled z hradeb dolů a na chrám. . .


. . . a teď už jdeme dovnitř, hlavní oltář a trochu je vidět i klenba. . .

. . . obrázky z ochozu obstaral manžel, já na výšky moc nejsem. Zatím, co on prohlížel a fotil, usadila jsem se do lavice a nechala okolo sebe plynout staletí. . .


. . . oltář, sv. Barbora je na pravé části, nahoře vlevo. . .

. . . a to je ona, sv. Barbora, patronka havířů. . .

. . . a havíř. . .



Byl to krásný zážitek, jen mi trochu vadili turisté, zvláště jedna žena z cizí výpravy nevím, jaké národnosti, ale ta paní hulákala, chechtala se a myslím, že ji měli dost i ostatní z jejich zájezdu. Tak a příště se mrkneme kousek po Kutné Hoře, navštívíme kostel sv. Jakuba a budu nakupovat.

Les Království

10. června 2013 v 17:55 Tip na výlet
Blíže jsem se o vodním díle Les Království zmínila zde. Včera bylo krásně a já jsem někde slyšela nebo četla, že Les Království zachytil velké množství vody a zabránil zatopení Dvora Králové a okolí, tak mě napadlo, že bychom si tam mohli udělat výletek. Letos jsme kvůli počasí ještě moc "nevýletkovali". Když jsme tam přijeli, zjistila jsem, že tenhle "skvělý " nápad, jako jsem měla já, měla i spousta jiných lidí, takže první co bylo, že nebylo kde zaparkovat. Copak já jsem viděla místo hned, ale můj přepečlivý muž prohlásil, že bychom vyčuhovali a začal zacouvávat do toho, podle mě, nejméně vhodného místa, vedle docela hlubokého rygolu a hned těsně ke kraji, abychom nestáli moc do cesty, po které v neděli určitě nikdo nejezdí. Nakonec tam byl dál i zákaz. Zatím co se snažil a já hysterčila, že se napitá zem utrhne a on spadne i s autem do toho téměř metrového rygolu, přijalo další auto, pán klidně zajel na místo, které jsem nejdřív navrhovala já, bez ohledu jestli trochu vyčuhuje nebo ne, zastavil a odkráčel. Hudrovala jsem, že mi tohle určitě muž dělá schválně, on se bránil, že už bych za ty roky, co jsme spolu, mohla vědět, že nic naschvál nedělá. To vím, ale tohle určitě jóóó. Taky jsem začala vyhrožovat, že začnu jezdit, řidičák mám, ale jaksi mi chybí lékařské osvědčení o řízení. To jsem si ještě neobstarala a je fakt, že mě řízení moc neláká, jinak už bych si to dávno zařídila.

Silnice, vedoucí po přehradě. .




. . . přehrada. . .

. . . vydali jsme se procházkou proti proudu Labe, tady je vidět jak byla voda vysoko, téměř až k přepadovým oknům. . .

. . . stromy u cesty se svými vyplavenými kořeny držely země jako pařáty. . .

. . . a cesta nevedla jen přes kořeny, ale taky pěkným blátem. . .


. . . na jedné straně cesty byl sráz dolů do řeky. . .

. . . a na druhé, stráň s pěkně velkými balvany. . .

. . . některé vypadaly, že přímo čekají, až jim někdo pomůže dolů. . .

. . . a už jsme došli na místo hrůzy. Na stromě je znát, kam až sahala voda. Lano ovinité kolem kmenu tvoří část zábrany

přes řeku na druhou stranu. Na laně jsou zavěšené klády, jako plováky, o které se naplaveniny zarazí a nedostanou se až k hrázi. . .

. . . a že jich je spousta. Vůbec si nedokážu představit, jak se to bude odklízet. . .



. . . tříkolka, kterou zřejmě někdo vytáhl výš na břeh byla v pořádku, jen pořádně vydrhnout a vydesinfikovat a určitě by dělala radost dál. . .

. . . dál od zábran po proudu už to vypadalo docela hezky. . .


. . . i pěšinka se zlepšila. . .

. . . potkali jsme i koníky s dětmi.. .

. . . zašli jsme si na občerstvení, nahoře nad elektrárnou je trochu vidět posezení. Obloha byla krásně modrá. . .

. . . jenže když jsme se vraceli k autu, už to tak krásná nebyla a občas se pěkně zablesklo. Měli jsme štěstí, sotva jsme sedli do auta začaly padat první kapky a potom přišel pořádný liják. Dokonce se objevily i pěkné kroupy, ale ty padaly jen v takovem ne příliš širokém pruhu. Když jsme přijeli domů, tak nebylo po dešti ani památky.

. . . byla jsem ráda, že se nám to pršení vyhne, jenže moje radost netrvala dlouho, za chvíli jsem šla na balkon a už to bylo tady. Pršelo, ale tak silně jako ve Dvoře Králové ne.






Povodeń 2

4. června 2013 v 12:26 Fotografování
Dnešní obrázky jsou z včerejší výpravy do města, abych zjistila jak hodně povodeň řádila přímo ve městě a musím říct, že se ji to docela slušně dařilo. Není to sice, zaplať Bůh, tolik jako v jiných městech, co ukazují v televizi, ale na to, že se voda vždycky rozlila jen po lukách, to je dost.
Na kraji města jsou garáže a tady už se po silnici suchou nohou projít nedalo. Lidé s auty vyjížděli a zaparkovávali výš ve městě.

. . . ještě, sice trochu opožděně, jsou rozváženy pytle s pískem. . .

. . . přes vážnost chvíle jsem se musela smát, mladík si vykračoval vodou v pantoflích jako u moře. . .


. . . voda se valí od řeky dvorem na silnici, asi to chtělo vzadu u vrat nějaké zapezpečení. . .

. . . silnice na Hradec Králové, tohle už nejsou moje obrázky, tam jsem se neodvážila, ty jsem si pro dokreslení vypůjčila ze stránek města


ulice U Plovárny, tam se už nedalo projít vůbec. Na náměstí na mě volala bývalá kolegyně ze školy, která právě bydlí v paneláku, že ji hasiči převezli na pontonu, že se evakuuje k synovi, na druhý konec města.

. . . školka Sluníčko, byla evakuována jako první. . .

Všude plno vody

3. června 2013 v 12:55 Fotografování
Nejdřív vás chci všechny pozdravit. Už delší dobu se chystám na ukončení mnou vyhlášených prázdnin, ale současné deštivé počasí mě k tomu trochu víc donutilo. Přece nemohu nechat bez povšimnutí záplavy.
Včera jsem se podívala z okna a na lukách jsem viděla něco, co tam běžně nebývá, totiž vodu. Cidlina se vylila z koryta tolik, že to napamatujeme nebo alespoň nemáme fotograficky doloženo. Podle zaplavených luk, která jsme viděli z okna bylo jasné, že se pěšinou, kterou obvykle k Cidlině chodíme rozhodně nedostaneme, takže jsme vzali auto, objeli město, ale ani tady jsme se na mostek, ze kterého fotívám vůbec nedostali.

Pohled z okna. . .

. . . přijíždíme ke Koláči, o kterém jsem se už několikrát zmiňovala, je to jinak kruhový rybníček, uprostřed s ostrůvkem,
ze kterého dnes není téměř nic vidět. . .

. . . silnice, po které bychom měli vyjet na mostek mizí ve vodě. .

. . . k mostku se opravdu nedostaneme, muž má sice 100 chutí vyzkoušet, jak by to Dastíček projel, ale já silně protestuju, kde se budeme otáčet a nebo jestli budeme tou vodou couvat zpátky. Nakonec vyhrávám, zastavujeme. . .

. . . a za námi vzápětí další dvě auta. Přes silný déšt všichni debatujeme o té hrůze a fotíme. . .




- - a nakonec konstatujeme, že je dobře, že jsou okolo luka, že tu vodu zachytí. Jak jsme se mýlili, dnes ráno už hlásil místní rozhlas, že koryto Cidliny se má zvýšit až na 3 m, blízké ulice jsou zatopeny a uzavřeny, evakuována školka. Asi se tam přes přísný telefonický zákaz dcery, ať mě ani nenapadne jít někam fotit, půjdu podívat.