Květen 2011

Panenky ze slaného těsta

18. května 2011 v 9:52 Slané těsto
Tak nějak zapomínám na hlavní účel, proč jsem si založila blog a to je ruční práce, ale to mě v té době ještě "nechytlo" fotografování. A taky fotečky jsou přece jen dřív, než nějaká ruční práce a pak, když je hezky, tak se mi ani moc nechce, raději jsem venku. Ale přece jen jsem, když pršelo a nebylo to na vycházku, uplácala po dlouhé době zase dvě panenky ze slaného těsta.

Dobruška

17. května 2011 v 12:58 Tip na výlet

Naši poslední zastávkou byla Dobruška, která je označována jako jedna z nejkrásnějších vstupních bran do Orlických hor. Nejstarší písemná zpráva o Dobrušce jako městě je z roku 1320. Od 16. stol. se město stalo hospodářským centrem Trčků z Lípy. V 19. stol. se na Dobrušsku vytvořilo jedno z ohnisek národního obrození.
Tolik velmi stručně o Dobrušce písmenky a nyní pár obrázků.
. . . chtěla jsem vyfotit krásné náměstí s podloubím, ale zabránil mi v tom, jak vidíte, trh a tím pádem i spousta aut. Takže je pouze částečně vidět cenný mariánský sloup z r.1736 se sochami světců.. . .

. . . pak se mi moc líbila v rohu náměstí kašna nebo nevím jak bych to měla nazvat, koule, točící se na vodě, která byla lákadlem pro děti. . .
. . . a jestlipak poznáte, co je tohle za domek. . .
. . . a pokud jste hned neuhodli, tady je vysvětlení. . .

. . . vrátili jsme se na náměstí, kterému vévodí budova radnice s věží, ale já jsem už svěží nebyla, právě naopak, (možná, že za to mohlo i malé pivo, které jsem si po opožděném obědě dala), takže jsem se zastavili na kafíčko a manžel si dal i svoji oblíbenou kremroli. . .
. . . pomník F. L. Věka, který byl odhalen v r. 1962. . .

. . . a tady krásně opravený dům, jak jinak než . . .

Šerlich

15. května 2011 v 8:58 Tip na výlet
Jak jsem se zmínila v minulém článku, udělali jsme si výlet do Orlických hor. Naším cílem byl Šerlich 1025 m. Jeho návštěva nebyla jen tak. Manžel před léty, když ukončil školu a nastoupil do stavebního podniku byl určen mistrem na generální opravě tehdejší Chaty na Šerlichu a Chaty Šerlišský mlýn. Působil tam asi dva roky, od jara do podzimu, což je docela dlouhá doba a tak stále toužil se sem znovu podívat a zkontrolovat "své akce".
. . . už je to jen kousek. . .
. . . a tady už je Masarykova chata. . .
. . . kontrola z druhé strany. . .
. . . a pár kroků a je tu hraniční kámen. . .
. . . mlžný pohled do Polska. . .
. . . a ještě jeden, tentokrát k nám a jedeme kousíček zpátky do Deštného. . .
. . . ale ještě než opustíme Chatu na Šerlichu, mám dotaz, po louce zde byla spousta těchto rostlin, ale nevím, co to je, poznáte to některá? . . .
. . . a tady je další akce, tentokrát Šerlišský mlýn, vypadá moc pěkně udržovaně. . .
. . . a mlýnské kolo se točí. . .
. . . před hotelem je krásně upravený prostor pro posezení s občerstvením, tady jsme poseděli a muž si zavzpomínal. . .
. . . s grilováním i přístřešek k posezení při nepřízni počasí a všude okolo jsou potůčky, ze kterých protéká voda a na vše dává pozor krásný pesan, tedy pokud nespí, jako teď. . .
. . . ještě pohled z druhé strany a tady nás zaujala malá destička na rohu, která označuje, kam až vystoupala voda při povodni 23. 7. 1998. Zdá se nám to téměř nemožné, protože pod mostkem, ze kterého fotím, teče maličký potůček a na druhou stranu je voný prostor. Muselo to tehdy být pořádné jezero.
Obhlídka po tolika letech dopadla skvěle a jedeme dál.

Zámek Opočno

13. května 2011 v 12:21 Tip na výlet
V úterý jsme si udělali výlet do Orlických hor a při cestě jsme se zastavili v Opočně na zámku. Nejdřív stručně, co o zámku říká kniha a potom několik vlastních poznatků a obrázků.
Místo v údolí Zlatého potoka se poprvé objevuje již v Kosmově kronice jako předrománské hradiště. Na místě hradiště pak byl ve 14. stol. postaven gotický hrad, přebudovaný v letech 1562-67 na renesanční zámek. Posledním majitelem byla Kateřina Colloredo-Mansfeld. Dnes je zámek národní kulturní památkou a hlavní dominantou městské památkové zóny. Komplex byl barokně upraven a původní gotický hrad pak připomíná válcová věž. V zámku je obrazárna a k nejrozsáhlejším u nás patří sbírka zbraní.
My jsme zastavili na náměstí, které mě hned zaujalo nejen svou čistotou, ale i krásně opravenými domy. . .
. . . na náměstí je kašna a hned vedle opravená budova Městského úřadu. . .
. . . do zámecké zahrady, která má 22 ha a je pojata jako Anglický park jsme vešli postranním vchodem a obešli celý zámek po pěkně upravené cestě, se spoustou krásných stromů. . .
. . . zámek se vypínal nahoře na skále a dole pod námi v docela velké hloubce byl zřejmě zmiňovaný Zlatý potok. Z této strany byl zámek dokonale chráněný před nepřáteskými nájezdy. . .
. . . po schůdkách jsme vystoupali na hlavní nádvoři. .
. . . a tady nás zámek překvapil svou velikostí a krásnými arkádami. . .
. . . pozůstatky gotického hradu. . .
. . . v popředí socha sv. Floriána, patrona hasičů a krásně upravená budova školy a opět krásně čisto a připadalo mi, že i útulno. . .
. . . zajímavá věžička nebo snad komín ? . .
. . . když jsme přijížděli k náměstí, zahlédla jsem velkou kopuli, ale pak jsme ji nemohli hned najít, nakonec se to podařilo. Kopule patří zvonici.
. . a ještě profesionální obrázek celkého zámku. . .

Zámek Hrádek - park

11. května 2011 v 12:51 Tip na výlet
Včera jsme si udělali celodenní výlet, ale dnes ještě pár obrázků z parku na zámku Hrádek u Nechanice. O jeho historii jsem psala v http://iva221.blog.cz/0905/hradek-u-nechanic takže se už nebudu opakovat. Snad jen to, že patřil rodu Harrachů. A teď už jen pár obrázků a poznámek.
Původní barva zámku byla žluto- bílá, (obrázek jsem si vypůjčila ze starého prospektu), později byla červeně natřena věž, a nyní už je polovina zámku červená a u druhé poloviny je lešení a poslední část se opravuje.
. . . jeden z lvíčků, hlídajících vchod na terasu. . .
. . tenhle strom jsem nazvala odpočinkový, zřejmě se na jeho větvi hodně sedá, soudě podle vyšlapaného trávníku pod ní. .
. . . prostřední překážel. . .
. . . některé stromy mají zvláštní strukturu kůry. . .
. . . pohled ze zámeckého parku na kostel vesničky Hrádek. . .
. . . další návštěvnici parku, tentokrát velmi nepříjemní, sršni, na tomhle keříku se jich prohánělo několik. Keř mě připadal jako obrovské kvetoucí brusinčí, ale co to je, na čem se jim tak líbí, opravdu nevím . .
. . . a ještě pár květů. . .

Boj o život

9. května 2011 v 8:31 Fotografování
Včera jsme si udělali výlet na zámek Hrádek u Nechanic a protože tam jezdíme téměř každý rok, rozhodli jsme se, že prohlídku zámku letos vynecháme a projdeme se zámeckým parkem. Ale hned na začátku procházky jsme viděli opravdový boj o život. Nejdříve jsme uviděli dost velkou kočku, jak s něčím zápasí. Když jsme přišli blíž, zjistili jsme, že ten chudák, bojující o život je užovka, bránila se, co to šlo . . .
. . . a to docela pěkně velká. Zřejmě už svůj boj vzdala a protože se přestala hýbat. Naše přítomnost a nehybnost úlovku zřejmě zapříčinila, že kočka zalezla pod keř. . .
. . . užovka byla od krve a nejevila známky života. . .
. . . a zatím, co jsme debatovali o velikosti a plemenu kočky s dalším manželským párem, který se k tomu nachomýtl a paní usoudila, že útočnice je podle zbarvení kočka bengálská, užovka přivřela tlamičku a trochu se pohnula. . .
. . . a tak pán učinil něco, co chtěl původně udělat manžel, ale mě se to moc nelíbilo, nechtěla jsem, aby ji bral do ruky. Vzal užovku za ocásek a teď bylo vidět, že je opravdu hodně dlouhá a odnesl ji kus dál a položil ji nahoru na sestříhané keříčky . . .
. . . užovka tam chvíli opět mrtvě ležela, ale pak zvedla hlavičku a pomalu sjela dolů mezi keříky. Doufám, že se z kočičího útoku dostane a vybere si příště bezpečnější místo k vyhřívání na sluníčku.

Pro štěstí

8. května 2011 v 7:03 Chaloupka
V ten den, kdy se na hory vrátila zima a muž mi vysvětlil, že bychom nemuseli s letními pneumatikami vyjet, prohlásil: "tak si alespoň dáme k obědu pivo" a šel do sklípku, kde má svůj "sedmej schod". Za chvilku se vrátil, postavil lahev na stůl a začal shánět foťáček. Prý se ve sklípku na okně vylíhli pavoučci, tak je chce vyfotit. Když se vrátil, vzala jsem lopatku a smetáček a slovy: "teď se na ně jdu podívat zase já" jsem chtěla odejít. Jenže můj muž, který s průpovídkami "To už nerozchodíš" nebo "To máš smůlu" zavraždí každou mouchu, vosu či podobnou havěť, která se dostane do bytu, začal svůj sklepní objev hájit: "Prosím tě, sotva se vylíhli, ty bys je už chtěla chudáčky zamordovat, vždyť tam nepřekáží a potom, nosí štěstí". Tímhle posledním argumentem mě zastavil, sice na něj nevěřím, ale jeden neví, co kdyby, takže co kdyby, ať přinesou štěstí i vám (ale jsou hnusný)


Jarní zelená a žlutá

7. května 2011 v 8:40 Chaloupka
Minule jsem slíbila opravdové jarní obrázky, tak tady jsou, nafocené na 1. máje, před tou sněhovou hrůzou.
. . . jarní lesy a louky. . .
. . . snad všechny odstíny zelené. . .
. . . pampelišková louka. . .
. . . Kotel a úplně napravo Zlaté návrší. . .
. . . pohled na celé panorama. . .
. . . pohled na část Benecka. . .
. . . veliká kytice. . .
. . . a naše chaloupka v jarní přírodě. Loni jsem psala, že nám sjela se sněhem i barva s oplechování, které jsme nově natřeli a loni to nějak nevyšlo, takže vidíte, jaká práce nás čeká letos. . .

A pak, že je jaro. . .

5. května 2011 v 13:03 Chaloupka
Děkuju vám všem za přáníčka a hezká slovíčka. Dřív jsem poděkovat nemohla, protože hned po Velikonocích jsme šupli počítač na opravu, zaúkolovali naši mládež, aby ho po opravě vyzvedla a ujížděli na chaloupku. Počasí bylo příjemné, jenže nás čekala spousta práce. Po tak dlouhé nepřítomnosti bylo potřeba chaloupku pořádně uklidit, takže jsme smejčili, myli, nosili na sluníčko matrace, peřiny, no jak to bývá při velkém úklidu. Jen jsem přišla na jednu věc, zatím, co jsem to dřív měla hotové raz dva, teď mi to trvá podstatně dýl. No nedá se nic dělat, nemládnu. Tohle pondělí jsme si udělali malou procházku, sice trochu foukal vítr, ale bylo moc hezky. O to větší bylo moje překvapení v úterý, když jsem se podívala z okna. Venku chumelenice jako v lednu. Honem jsem běžela pro foťák, abych provedla dokumentaci, ale mohla jsem jít klidně pomaličku, protože sněžit nepřestalo téměř celý den a ochladilo se na -2 C. Odpoledne jsem navrhovala, že bychom mohli jet domů, co tam, jen sedět u kamen a topit, ale mužovi se moc nechtělo, měl obavu, že by naše autíčko tu silnici do dost prudkého kopce nemuselo zvládnout, protože už je přezuté na léto. Přiznávám, že za to můžu já, protože jsem pořád muže uháněla, že už je hezky a my pořád máme zimní obutí a že to dělá rámus. Tak mě zase jednou poslechl. Samozřejmě, že jsem se kála a sypala si na hlavu popel. Včera odpoledne sníh ze silnice zmizel a byl dokonce nějaký ten stupínek nad nulou, takže jsme sebrali Bony a ujížděli domů, do tepla.

. . . chumelilo pěkně hustě a velké kusy. . .
. . . chudinky kytičky na zahrádce dostaly zabrat, myslím, že už je s nimi pro letošní jaro konec. . .
. . . tradiční pohled ze dveří, tentokrát takový smíšený - jaro a zima
. . . už je docela bílo, jen vyšší tráva vyčuhuje. . .
. . . jestli myslíte, že tohle je kvetoucí strom, musím vás zklamat. . .
. . . je to sníh. . .
Příště nějaké obrázky bez sněhu, už opravdu jarní.