Duben 2011

Veselé Velikonoce

22. dubna 2011 v 19:50 Velikonoce
Opět mě zlobí počítač, takže využívám návštěvy u dcery k tomu, abych vám všem popřála hezké prožití Velikonočních svátků, sluníčko, pohodu a dobrou náladu.

Velikonoční vajíčka ještě jednou

19. dubna 2011 v 21:48 Velikonoce
Stále mi chybí ten týden, co jsem prolenošila, takže se u nás zatím velikonoční výzdoba moc nekoná. Obháčkovala jsem pár vajíček, ale tentokrát jen maloučko. Zatím, co jindy jsem vajíčka obháčkovala, pak natužila a po uschnutí skořápku rozbila a pinzetou ji vyndávala ven, takže nakonec zbylo jen háčkování, tentokrát jsem skořápku nechala. Pak jsem ještě pár vajíček oblíkla, ale to už znáte. No a ovečka je darovaná.

Vajíčka a kytičky

14. dubna 2011 v 12:48 Velikonoce
Chystala jsem se, že letos zkusím na Velikonoce zase nové krasličky, ale nějak mě stále nechytá ta pravá chuť, pokusit se o něco nového. Takže jsem zůstala u starých osvědčených vajíček s kytičkami, které jsem udělala pro kamarádku. Většinou takové už znáte, ale dávám je sem, aby bylo vidět, že vůbec ještě něco vyrábím a nelenoším. Víc vajíček v Galerii Velikonoce.

Ještě prší

13. dubna 2011 v 10:38 Fotografování
Jak jsem včera při psaní článku prorokovala, že za chvíli bude pršet, tak se tak stalo a ne jednou. Přeháňka stíhala přeháňku a mezi nimi vykouklo na chviličku sluníčko a výsledek byla krásná duha. Dnes je to ještě horší, prší a fučí studený vítr. Ráno jsem se dívala na Panoramu na dvojce a na chaloupce máme pěkně bílo a chumelilo tam, jak v největší zimě. Tam to teda jarně rozhodně nevypadalo. Tak a teď tu včerejší duhu, doufám, že už mi půjdou vkládat obrázky. Včera večer ani dnes ráno totiž nešly.


Cesta na nákup

12. dubna 2011 v 11:48 Fotografování
Včera jsem si byla zase užívat s panem doktorem a byl to tak silný zážitek, že jsem si musela vzít prášek a jít si lehnout. Zuby mě bolí snad už všechny, pusu nemůžu pořádně otvírat, ale jak jsem se dověděla, tak to u osmiček bývá a než se to uklidní, trvá to většinou delší dobu. Takže tolik o mém léčení.
Dnes ráno jsem si vzala opět prášek a vyrazila nakupovat. Nešla jsem daleko, jen do Penny, které máme kousek. Vzala jsem si foťáček a udělala cestou pár obrázků.
. . . hned za domem mě upoutala krásně rozkvetlá, myslím, že trnka. Spousta bílých drobných kvítečků úplně svítila. Bohužel se mi to nepodařilo tak dobře vyfotit. . .
. . . před obchodem odevzdaně čekal tenhle fešák. . .
. . . a hned na druhé straně další. . .
. . . na zpáteční cestě jsem si kousek zašla, abych byla ještě chvilku venku a takhle to vypadá mezi paneláky. . .
. . . na trávníku byly krásné voňavé fialové plácky. . .
. . . a tady na paničku, která se zapovídala, čekal další pejsánek. Tak mě napadlo, jak jsou ti naši miláčkové trpěliví, že na nás vlastně pořád čekají. . .
. . . a ještě žlutá kytice . . .
a jsem doma. Ráno to vypadalo, že bude hezky a teď jsem mrkla z okna a je pěkně zataženo a nebude asi dlouho trvat a začne pršet. Ale já vám všem přeju hezké odpoledne.

Minulý týden

9. dubna 2011 v 11:09 Jen tak
Celý týden jsem se neozvala, protože byl takový, jak se u nás říká "pošišmaný". V sobotu jsem připravovala oslavu na neděli, protože měl manžel narozeniny. Takže na neděli jsem pozvala gratulanty už na oběd. Bylo to moc fajn, vnoučkové přivedli i děvčata, tak bylo veselo a hezky jsme se pobavili. Na pondělí se ohlásila s gratulací švagrová, která byla celý týden v Praze u dcery a přijela až v neděli večer. A tím byly příjemné dny vyčerpány. Na úterý jsem byla objednaná v Hradci na kontrolu s očima. Paní doktorka mě nijak zvlášť nepotěšila, ale zatím to prý necháme. Pak jsme ještě něco obstarali, když už jsme to naše krajské město navštívili a když jsme navečer přijeli domů, byla jsem zralá na postel. Ve středu jsem hned ráno roztřídila prádlo a už to začlo. Várek bylo hned několik, takže pračka už naříkala, že ji bolí bubínek. Ale všechno venku krásně schlo, takže jsem hned po obědě začala žehlit. Jenže k večeru se ozval potvora zub a protože to byl poslední moudrák, bylo jasné, že si ho pan doktor nechá. Jenže aby toho nebylo málo, v noci se mi rozbláznil žaludek, takže jsem vůbec nespala a ve čtvrtek ráno, mě muž, celou zbědovanou, odvezl k zubaři. Panu doktrovi se do toho moc nechtělo, když viděl, jak mi je zle, ale přesvědčila jsem ho, že to vydržím. Zub se teda držel fest, dokonce si zahnul kořínek, ale nakonec mě přece jen opustil. Pan doktor mi doporučil klid (to ani nemusel, protože po minulé probdělé noci, to bylo jasné) a prášky na bolest, protože už to prý bylo v zánětu, takže je budu potřebovat. Doma jsem s chutí zalezla do postele a celý čtvrtek prospala. Ještě včera to za moc nestálo, žaludek se usazuje jen pomaličku, takže jsem s bídou uvařila oběd, a zase zalezla. Dnes už se cítím docela dobře, takže foťáček i počítač, oba minulý týden odpočítvaly, zase trochu proženu. Bude toho hodně, než projdu všechny vaše příspěvky, ale už se těším. Dnes už jenom kytice narcisů, které mi přinesla kamarádka, když se od muže dověděla jak na tom jsem.

Výzdoba? - to ani náhodou

1. dubna 2011 v 17:13 Velikonoce
Uháčkovala jsem nové slepičky a kuřátka, protože po loňských Velikonocích mi doma žádné nezbyly a rozhodla se, že udělám jarní výzdobu. Nejvíc se mi líbílo místo na parapetu okna. Uprostřed je záclona "vykousnutá", takže to bude hezky vidět. Jenže jen jsem přinesla petrklíček a ošatku, hned jsem narazila. Bony mi jasně dala najevo, že tam tedy ne. Podívala se na mě s výrazem, který naznačoval: "Jak tě tohle mohlo napadnout, dávat sem nějaké hloupé slepice, přece víš, že tohle místo je moje. Tady beru sluneční lázeň a rozhlížím se po okolí" a pak na moje domluvy nahodila nezájem a hotovo. Protože ji podpořil ještě páníček, zatáhla jsem zase záclonu a odpochodovala i s výzdobou.
. . . "Už mi dej pokoj, seber si to a běž". . .
. . . tak zatím jsou slepice i s kuřaty na poličce. . .