Květiny

6. září 2016 v 18:50 | Mirek |  Květiny
Sice jsem to pojmenoval "květiny", ale začíná to stromem, tedy spíše stromkem. Na násepu na chalupě vyrostl mladý javor. Je to stromek z náletu a na tomto místě ho nemůžu nechat. Až spadnou listy vykopu ho a vsadím dole na louku pod svah. Takovýchto stromků je kolem domu víc, musím je postupně likvidovat, zase vyrostou nové a skoro vždy na nepříhodném místě. Potom už tedy květiny. Ty růžové růže jsou Ivanky, napěstované a zasázené kolem chaloupky. Nejzajímavější jsou podle mě ty další fotky. Je to na dvoře, kde otec před lety udělal betonovou dlažbu a i když ji betonoval přímo na terén, je mezi nimi tenká spára aby smršťováním beton nepopraskal. I tak málo stačilo k tomu aby se projevila úžasná síla k životu té kytičky. Co to je za druh nevím já, ani sestra. Ta třetí skupina fotek je z podesty. Ivanka kdysi do kětináčů zasadila ibišky. Plný červený, plný růžový (ten v současné době nekvete) a obyčejný červený. Tak jsem se pokusil je zvěčnit.

přesto že do konce léta je víc než měsíc, už žloutnou listy


o osm dní později a listy už začínají opadávat


růžičky Ivanky




to je ta kytička "v betonu"




a konečně ten ibišek





i s mojí rukou, ten květ byl otočený ven k oknu


a ještě jeden

 

Pouť

22. srpna 2016 v 19:19 | Mirek |  Fotografování
U nás bývá pouť v polovině srpna. Je to podle svátku sv. Vavřince kterému je zasvěcen zdejší děkanský chrám. Jak holky tak i kluci jsme se na pouť těšili, ale mělo to háček. Po pouti někdy už za dva týdny, někdy až za tři týdny už zase začala škola. To bylo dané tím na který den v týdnu svátek sv. Vavřince (10. srpna) připadnul a jako všude jinde potom následující neděli byla pouť. U nás je zvláštností to, že hned v pondělí po pouti je posvícení. Ty atrakce které jsou k vidění dnes, za mých dětských let nebývaly. To jen houpačky a řetízák pro malé a větší a houpačky pro velké, které větší kluci dokázali rozhoupat tolik, že se houpačky točily (nebo se kluci točili ?) kolem dokola. K tomu ještě kolotoč se zvířátky a autíčky pro opravdu malé děti. Samozřejmě že nechyběly střelnice, na růže, na válečky. Jinak jsem si ale na atrakce moc nepotrpěl, to až potom s dcerou občas na labutě dokud byla malá. Pak už chodila sama, ale také tomu moc nedala. Protože atrakce většinou přijížděly už ve středu, chodili jsme raději dřív, pak o pouti bylo hodně dětí a doba houpání byla spíše kratší. Jednou, když se dcera houpala jsme se dali do řeči s pánem od těch houpaček do povídání, povídali o všem možném, on vypravoval které pouti navštěvují a kam nejezdí ( z řeči jsme vyrozuměli že to asi mají mezi sebou nějak rozdělené kdo kam bude jezdit) a dceru nechal houpat po celou dobu našeho povídání až už slezla sama. Pak jsme se s ním a jeho paní (ta měla střelnici) vídali několik let co k nám na pouť jezdili. Bývala to opravdu událost, tancování v sále i na venkovním parketu v sobotu i v neděli. V neděli o pouti bývalo většinou první mistrovské utkání ve fotbale. O posvícení pak bývalo slavnostní utkání mezi místními a některým ligovým mužstvem. Často tady bývala Sparta, jména některých háčů si pamatuji dodnes. Jednou nebo možná dvakrát tu byla i Slavie se svou největší hvězdou Pepi Bicanem. Za rodiči přijížděly už dospělé děti třeba už i se svými dětmi které se odstěhovaly mimo město, k tomu strýčkové a tetičky. Bývalo to dost slavnostní, i když nejsme nijaké vyhlášené poutní místo. A od nás atrakce odjíždějí do Nové Paky kde je pouť podle svátku " Slavnosti Nanebevzetí Panny Marie" (15. srpna). Myslím si že pouť u nás ve dne už jednou Ivanka představila. Tak jsem si dovolil se o totéž pokusit večer. Je to všechno focené z ruky a bez blesku. Takže je vidět že je to trochu rozostřené.

ulice k náměstí kudy přicházím


tradiční pouťové cukrovinky, Ivanka dostávala od dcery a vnuků srdce z pouti


náměstí


atrakce




detail, kdy je jedno rameno dole pro výměnu posádky


autíčka i když nejezdí vysokou rychlostí a díky mému malému odstupu je "vidět" pohyb autíček


nemůže chybět střelnice, ale už jen dvě na celém náměstí


odkud jsem přišel, tam odcházím


a to je konec, pozdrav všem s přáním ať si dáváte pozor až se půjdete na nějakou atrakci svézt

Sedláci u Chlumce

7. června 2016 v 23:23 | Mirek |  Jen tak
Jistě mnozí znáte a třeba i použili úsloví "Dopadli jak sedláci u Chlumce". Tím Chlumcem je ve skutečnosti Chlumec nad Cidlinou a ne Chlumec v severních Čechách kde opravdu došlo k velkým bitvám v r. 1126 a v r. 1813. Říká se bitva u Chlumce ale ve skutečnosti šlo spíš o několik šarvátek mezi vzbouřenými sedláky a vojskem. Selské bouře nebo nepokoje jak kdo chce, začaly v severovýchodních Čechách na začátku r. 1775. Byly to nepokoje proti nevolnictví a tuhé robotě. Vzbouření sedláci se potulovali krajem a přepadali vrchnostenská sídla a dožadovali se listin o zrušení roboty. Jeden houf sedláků se dostal až někam k Praze, jiný přes východní Čechy koncem března ke Chlumci nad Cidlinou. V Chlumci vyplenili panský pivovar, shromáždili se před zámkem a dožadovali se na vojácích aby je pustili do zámku. Vojáci to samozřejmě odmítli a pohrozili že je pobijí pokud neodtáhnou. Sedláci se utábořili na hrázi Starochlumeckého rybníka. Když velitel vojáků viděl že sedláci neuposlechli, nechal na ně zaútočit. Byly to střety 24., 25. a ten hlavní 26. března právě na hrázi rybníka. V těchto střetech celkem bylo asi 10 - 15 mrtvých, někteří byli zabiti, někteří se utopili.K počtu obětí se může připočítat několik set zajatců, z toho je skutečně možné usuzovat na šarvátky a nikoliv na bitvu. Sedláci sice pak odtáhli, ale ještě do léta se potulovali krajem. Asi 7 hlavních vůdců bylo odsouzeno a popraveno. Mnozí ostatní dostali zpřísněnou robotu případně karabáčem. Ten pomník je těsně u silnice na Hradec Králové, právě mezi Chlumcem nad Cidlinou a Novým Městem. Myslím že moc navštěvovaný není, není totiž kde zaparkovat, jedině v postraní ulici.
Jinak chci upozornit že si nedělám nárok býti fundovaným historikem. Rovněž text na zadní straně soklu může být trochu jiný, neměl jsem tužku abych si to opsal, ale ta data sedí.

tady je ten pomník




u Bucků zhasli, totiž došly baterie ve foťáku tak neuvidíte co je napsané z druhé strany na soklu

Zbudováno roku 1938
K 20 výročí vzniku Československa 1918
K 90 výročí zrušení roboty 1848
Zbudováno zemědělským lidem královehradeckého kraje
 


Výlet?

11. května 2016 v 16:16 | Mirek |  Fotografování
Dobrý den všem, po několika hezkých dnech jsem si řekl "práce není zajíc, neuteče" vzal jsem včera kolo a jel na výlet. Předpokládám že "nepoznáte" kam jsem se vypravil. Nebyl jsem tam od loňského léta kdy bylo v Cidlině hrozně málo vody. Ani nyní není bůhví jak situace dobrá, vody je stále pod průměr. Letos při jarním tání jsem si ani nevšiml zda se rozlila voda z řeky po loukách a u řeky kromě standardních fotek z mostu celkem nic k focení nebylo. Potom jsem ještě navštívil místo kde dříve bývaly nutrie. Ten rybníček byl v létě též bez vody, i potok který rybníčkem protéká byl na suchu. Při jedné vyjížďce jsem si, bohužel bez foťáku, toho sucha všimnul a rozhodl se že to přijedu vyfotit. Jenže asi tři dni se mě to nehodilo a pak začalo spásně pršet a bylo po focení. Stejně ale nedosahuje výše hladiny jako dříve. Pár desítek metrů od rybníčku už sekali louku a přiletěl to tam zkontolovat čáp. Zřejmě je to z hnída na komíně bývalé sušárny na cikorku, vzdušnou čarou tak 500 až 800 m.

od pátého sloupku


trošku detail


takhle to vypadá po proudu kde v létě bylo částečně obnažené dno


tady je ten rybníček, bohužel bez nutrií


sama důstojnost, pan čáp


ještě jednou


Asi před třemi týdny ve čtvrtek, jsem byl na otočku na chaloupce zda je ještě na svém místě. Teta doma nebyla, tak jsem si ohřál jídlo co jsem si přivezl, venku na lavičce snědl a vysedával na sluníčku. Uvnitř totiž byla zima, pouhých 5°a na sluníčku bylo fajn. Pak jsem si uvaři kafe a protože jsem se chtěl ještě stavit v krámě sedl do auta a jel domů. Jezdím tam více méně z povinosti, hrozně se mě tam stýská.

zima na horách, jaro pod horami


v detailu Vrbatova bouda z předchozího snímku


u nás se už louky trochu zelenají, na Benecku zatím nic moc


Ivančina zahrádka, strašně zanedbaná


po návratu k dceři, kocour Eda z rozhledny kontroluje okolí


za 4 nebo 5 dní u nás docela pěkná chumelenice


Přání

24. března 2016 v 18:44 | Mirek |  Velikonoce
Když z jara první vonný květ se začne rozvíjet ...







Krásné v klidu a pohodě prožité Velikonoce přeje všem dobrým lidem Mirek.

Končí zima?

14. ledna 2016 v 17:19 | Mirek |  Fotografování
S tím končí zima je to samozřejmě příliš nadsazené. Zima nám určitě připraví mnohá i třeba nepříjemná překvapení. To je tak jak se střídá počasí, někdo je rád že napadlo trochu sněhu, jiný zase je rád že sníh není, alespoň ve městě z toho není na chodnících a v ulicích špinavá břečka. A tak se mě chce říci s Vladislavem Vančurou "Tento způsob zimy zdá se mi poněkud nešťastným", i když on to řekl o létě ústy pana lázeňského v Rozmarném létě. Ty fotky nejsou přímo o zimě, ale spíš jsem se pokoušel zachytit cestu slunce od východu do západu. Na těch fotkách byla ještě zima, za čtyři dny už zas jaro, klidně by to mohly být fotky z 12. března. No a dneska ráno bylo jemně nasněžíno a odpoledne když jsem ve tři hodiny přišel ze hřbitova, napadlo mě podívat se na teploměr, a ten ukazoval 8°C. Tak mě řekněte co je to za pořádek aby se to takhle střídalo. Z našich oken nemůžu fotit východ a západ slunce v létě. Jak při východu, tak i západu je skryté za kolem stojícími domy.

to je ranním oparu asi v 8 hodin


trošku detail


pohled k jihovýchdu asi ve 12 hodin s nezamlženým pohledem do dálky, mimochodem neznáte nějakou pranostiku ohledně úrody šišek


to samé k jihozápadu, jen ty šišky nejsou vidět


západ slunce asi v 16 hodin


za 4 dny jaro



to jak bylo dneska jsem ani nefotil, ráno trochu sněhu, odpoledne už zas jaro

Začíná zima?

6. ledna 2016 v 18:01 | Mirek |  Fotografování
Přes Vánoce bylo málem na "krátký rukáv", ale teď snad začala zima. Jak je to u vás se sněhem? U nás jemně sněžilo 4-tého a 5-tého odpoledne, dnes na Tři krále sněžilo více (ale ne nějaká chumelenice) už od rána. Sněhu je naštěstí málo, tak do 5-ti centimetrů, pro mě, žádná škoda, s přibývajícími léty zimu moc nemusím. Teploty zatím málo pod nulu, nejchladněji bylo včera ráno -5°.

pohled z okna k východu mezi domy



po vyklonění z okna pohled k severu, ke Krkonoším, proto se snímek trochu kácí



pohled jihovýchodním směrem


stejný směr, jen přiblížené


pohled z okna k západu


pohled k jihozápadu


podél domu směrem k severu



Přání

31. prosince 2015 v 20:00 | Mirek |  Květiny

Touto poslední růžičkou z roku 2015 chci popřát všem lidem dobré vůle v novém roce 2016 a i v dalších letech co nejvíc splněných přání pro dobro své a svých blízkých, k tomu pevné zdraví a štěstí kterého je potřeba aby člověk nebyl v nesprávný čas na nesprávném místě. Mirek

Poutní chrám Luže

18. prosince 2015 v 16:09 | Mirek |  Fotografování
Je to asi 15 až 20 let co jsem se služebně dostal do Hamzovy dětské léčebny v Luži. Soutěž jsme tenkrát nevyhráli, ale upoutal mě tam nádherný kostel už zdáli viditelný. Tenkrát jsem neměl foťák a i vrata byla zavřená, takže jen z venku kolem oplocení se dalo obejít. Nyní po tak dlouhé době jsem se tam dostal znova když jsme tam byli na návštěvě za pacientem v léčebně. Ten kostel tady v Luži, Panny Marie Pomocnice mě trochu připomíná kostel, též Panny Marie na Hostýnu. Na Hostýn jsme se chystali s Ivankou při naší dovolené v Luhačovicích, jenže jsme se tenkrát zdrželi v Zoo Lešná a na cestu na Hostýn bylo už málo času, bohužel už jsme se tam nepodívali. Ta podobnost je ve schodišti k hlavnímu vstupu a oba jsou zasvěceny Panně Marii. Možná ti kteří jsou z okolí Hostýna, nebo tam někdy byli, namítnou že věhlas Hostýna je mnohem větší (Ivanky bratranec který žije v Kanadě psal o tom, že i tam mají naši krajané poutní místo Hostýn) a mají pravdu, také je trochu jinak situovaný, hlavní pohled na vstup je impozatní s 250 schody vzhůru, v Luži je těch schodů jen čtvrtina a přístup je brankou ve zděném oplocení, takže odstup není tak otevřený aby byl z větší vzdálenosti hlavní vstup vidět. S jeho stavbou se začalo asi o 40 let dříve než stavba kostela na Hostýně.
O stavbu kostela se zasloužila silně věřící Marie Maxmiliána Eva Terezie baronka Hýzrlová (spíš Hieserlová) z Chodů. Byla dvakrát vdaná a oba manžele i své tři děti přežila. Původně tady na Chlumku stávala jen kaple, ale protože sem přicházelo stále více poutníků nechala baronka kapli zbořit a na jejím místě v letech 1689 - 1696 postavit tento kostel za vedení Minelliho a Aliprandiho. Dokončení kostela se bohužel nedožila, zemřela 1690, ale v roce 1698 byla uložena do hrobky před hlavním oltářem. Na hlavní oltář byl umístěn obraz od Lucase Cranacha který přivezli její rodiče z Itálie. Byl to obraz Panny Marie Pomocné, byl prý zázračný a rodina ho měla ve velké vážnosti. Ještě několik let pokračovali práce na vnitřní výzdobě a kostel byl slavnostně vysvěcen roku 1713. Kostel se pak dostal do majetku jezuitského řádu v Hradci Králové.

pohled z dálky, bohužel zamlžený


pohled vzhůru po schodišti


obraz venku nad vstupem, zatím nerestaurovaný


pohled z boku, věže obalené lešením




za měsíc už bez lešení, jen ta barevná kombinace se mě moc nelíbí, za mě, stejná barva jen světlejší a tmavší odstín




tady se trošku jak píšu výš podobá Hostýnu



Ty fotky bez lešení nafotila dcera, když s vnukem pokračují v návštěvě pacienta.

Horní Štěpanice

14. října 2015 v 20:16 |  Fotografování
Už dříve jsem říkal a lákal Ivanku že se podíváme na Štěpanický hrad. Sice říkala že tam nic není jen rozvaliny, že tam byla s maminkou a se strýčkem Vojtěchem, její maminky bratrem jako malá holka. No nikdy na to nedošlo abychom se tam podívali přesto, že v Horních ( místní říkají Hořeních ) Štěpanicích jsme byli několikrát. Mě to ale nedalo, tak jsem jednou navečer sedl do auta a jel se do Štěpanic podívat. Nejdříve nahoru ke kostelu na parkoviště, trochu se porozhlédnout, podívat na hřbitov a něco vyfotit. Na hřbitově navštívit hrob jednoho zvláštního pána, jmenoval se František. Narodil se v roce 1914 a dožil se 90ti let. Po okolí se o něm tradovalo pár historek. Byl taková rázovitá postava jaké se občas vyskytnou. Trochu zvláštně mluvil a byl nepředstavitelně důvěřivý a neznal lež. Nám s Ivankou dal přečít své "zdravotní vysvědčení", to o té lži tam bylo výslovně uvedeno. Našli se samozřejmě někteří kteří toho proti němu zneužili, ale ne snad aby mu ublížili, spíš si z něj udělali hloupou legraci. Chodil po chalupách, přespával na půdách a jak říkal "rrobím enem palivo". Pořezat polena naštípat a někde pod střechu uložit. Za to dostal samozřejmě jídlo, někdy i třeba obnošené oblečení a možná i nějakou korunu. To oblečení je právě ta hloupá legrace kterou mu někdo udělal. Vzal po manželce nějaké starší prádlo a namluvil mu, že to chlapi nosí. Jednalo se o podprsenku a snad podvazkový pás. Chudák se do toho poctivě strojil a hlupáci z toho měli legraci. Jednou když byl u strýčka Karla (Ivančiny maminky brartranec) mu vysvětlil to že chlapi nenosí a od té doby říkal "podprrsenku už nenosím, chlapi nenosejí, je hamba". I když vypadal a mluvil jako prosťáček, byl svým způsobem chytrý. V sousední vesnici si ho jeden pozval robit palivo. A František o něm prohlašoval, "to chytrrý pán, toho měli udělat starrostou". Pak jednou v zimě ho onen pán poslal se sudem popela a všeho co se v domě našlo a nešlo hodit do kamen ten sud vysypat, ale že bylo hodně sněhu stál u dveří a jen se smál jak se František tím sněhem brodí. František to pak okomentoval takto " on smál, já brrouchal a brrouchal, to móóóc chytrý člověk". Těch historek je víc, některé jsou nepublikovatelné. Po procházce jsem sedl do auta a vracel se. U silnice je takové malé parkoviště tak pro dvě auta a šipka ke hradu. Je to jak jinak, když na hrad tak do kopce. Je to z toho parkoviště asi půl kilometru a opravdu "tam nic není". Hrad byl založen někdy koncem 13. a na začátku 14. století. Patřil Janu z Valdštejna z Turnovské větve. Postaven byl zřejmě v době kolonizace do té doby pustých oblastí a později sloužil jako ochrana těžby rud a zlata v okolí. Moc slávy si neužil a zpráv o něm je velmi málo a už roku 1543 byl pustý. Nakonec skončil kámem z hradních zdí v podezdívkách domků ve vsi a při stavbě silnice z Jilemnice na Benecko. Slávu hradu neobnovil ani nejslavnější Albrecht z Valdštejna zavražděný roku 1634 v Chebu. Obecní úřad Benecko se snaží zbytky hradu trochu opravit ale možná jen z peněz obce, a těch je málo.

kostel se hřitovem


cestou nahoru je kaplička se zázračnou vodou


tady je ta zázračná voda


někomu se nechtělo lézt dolů a tak vyrobil takovýto držák na lahve, lidi si tam chodí pro vodu domů na pití


použití je jednoduché, zajímavé je, že ho zatím nikdo neukradl



orientační tabule, bylo málo světla, stativ jsem neměl a bleskem to nešlo


pěšinka od tabule k hradu, nezdá se to, ale je to prudké


dolní hrad, opravená část


horní hrad, jen mezi skalami rozvalené zdivo, ani jsem tam nelezl, nějací mladí odtamtud slezli a potvrdili že tam nic není


a to je o hradu vše co z něj zbylo

Kam dál