Vánoční přání

21. prosince 2017 v 9:05 | Mirek
Krásné v klidu, pohodě, lásce prožité Vánoce a v novém roce hlavně zdraví, štěstí a splnění vašich přání všem dobrým lidem přeje Mirek.
 

Hory

24. listopadu 2017 v 17:45 | Mirek |  Fotografování
Jak už jsem se zmínil v souvislosti s naší Bony vyrazil jsem zazimovat chaloupku. Na chaloupce jsem byl už i začátkem října, ale potkala mě tam dost velká nepříjemnost. Při té příležitosti musím opravit lidové rčení "Neštěstí nechodí po horách ale po lidech". Správně má být "Neštěstí chodí na horách po lidech". Měl jsem na chaloupce ještě něco na práci, ale Neštěstí chodí.... Podklouzla mě noha a při pádu mě zůstala druhá noha pod zadkem a zkroucenou v kotníku jsem na ni dosedl. V první chvilce jsem si myslel že mám nohu v kotníku zlomenou, naštěstí se tak nestalo, ale bolelo to jako čert. Nohu jsem si stáhl pružným obinadlem, snad to do rána přejde. Bohužel nepřešlo, noha mě do rána opuchla, tak jsem se nasnídal a dal věci do tašky a do auta a mazal domů. Protože to nepřestávalo bolet a dcera mě nabádala ať si s tím nehraji a jdu k lékaři. Lékař mě poslal na RTG, nic zlomeného tam naštěstí nebylo, ale stejně mě chtěl dát sádru. Když viděl děs v mých očích, usoudil že ortéza bude stačit, a tak jsem tři týdny nevylezl z domu, kromě 2x na kontrolu. Ta skutečnost mě neumožnila dostat se na chalouku dřív, až za měsíc, ale jen na otočku. Doma na koberci to šlo chodit obstojně, ale na křivém terénu a ještě po svahu to nešlo. Ještě že máme v baráku výtah. Dříve jsem jej nepoužíval, jen pro jízdu s těžkými nebo hodně věcmi, ale teď jsem rád že tady je. Sem tam už nahoru vyšlapu, moc často ne, ale jde to lépe než dolů, noha se v kotníku nerada ohýbá.
Tak to na úvod. Ivanka měla na horách na starosti hrob s dědečkem a babičkou, rodiči její maminky. Dokud žila platila hrob ona, teď je to na mě, a tak jsem se v srpnu stavil na úřadě a hrob zaplatil. S dcerou její sestřenice jsme se emailem domlouvali na něčem a vyšlo najevo že dcera sestřenice hrob platila už v červenci. Při té zazimovací návštěvě jsem se tedy stavil na úřadě jak to s tím hrobem je, zda to máme zaplacené na delší dobu či jak to je. S paní na úřadě jsem se domluvil a jel domů. V Jilemnici jsem se stavil v Normě a pro Bony koupil dvě krabice konzerv "koťátko", měla je moc ráda. Jenže to dopadlo jak to dopadlo a chudinka si na nich vůbec nepochutnala.
Tak alespoň pár fotek z té návštěvy.

Kotel už trochu se sněhem


Kotel trochu přiblížený


Zlaté návrší, vlevo svah Kotle, doprava směr k Vrbatově boudě


tradiční pohled ode dveří


letošní poslední růžička, odnesl jsem ji Ivance na hrob


Benecko



Benecko, více k jihu, nad středem snímku hora Přední Žalý


pohled na Kotel ze silnice nad vsí Roudnice, velká budova s červenou střechou, chata Aldrov


Poslední pozdrav

11. listopadu 2017 v 17:03 | Mirek |  Fotografování
Ten poslední pozdrav je od naší Bony. Včera ráno se po 19-ti letech a 5-ti měsících odebrala do kočičího ráje. Možná vám připadá že dětinštím, ale Ivanka tady měla možná několik článků o ní, tak si myslím, pokud by Ivanka byla, určitě by nějaký článek o ní napsala. Poslední dobou bylo vidět že pomalu odchází, někdy se trochu zamotala při chůzi, ale pořád ji celkem chutnalo. Ve středu jsem byl na otočku na chaloupce, zazimovat. Když jsem navečer přijel, chodila za mnou a pomňoukávala. Večer jsme spolu ještě koukali na televizi, tedy já koukal a Bony vedle mě na područce křesla spala. Ráno mě pak nepřišla přivítat když jsem se probudil jako jiné dny, ale našel jsem ji ležet v koutku u skříně. Donesl jsem ji její oblíbenou konzervičku "koťátko", něco málo pojedla, donesl jsem jí namočený hadřík ve vodě aby se trošku napila a pak zase usnula. Já měl odpoledne nějakou práci na počítači, tak za mnou přišla. Položil jsem ji na rohožku k balkonovým dveřím kde ráda na odpoledním sluníčku lehávala. Dal jsem ji kousky šunky a pak zase spala. V noci jsem se na ni chodil dívat zda ještě dýchá a ráno v půl páté ještě dýchala. V půl osmé, když jsem vstával už nedýchala. Tak jsme ji odpoledne s vnukem když přišel z práce, udělali hrobeček vedle jejího předchůdce Mikeše. Tím končí její kapitola. Dcera mě hned nabízela že mě nějaké koťátko sežene, ale já zatím za žádnou cenu nechci.




tak sbohem

 


Všehochuť

15. října 2017 v 15:05 | Mirek
Tak nevím čím to je, ale připadám si stále více ničemný. Skoro bych řekl, že mě "musí hanba fackovat", že si nedokážu najít chvilku a něco stvořit tady na blogu. Sice si sebou občas vezmu foťák, něco nafotím, a tím to končí. Je sice trošku pravda, že dělám nějakou práci na počítači a pak už nemám sílu dál sedět a něco tvořit. Protože jsem stvořil něco na začátku července, přemluvil jsem se a pokusím se něco tady spáchat.
Začnu trochu po pořádku s rybníčkem. Pamatujete se na rybníček s nutriemi, asi před 3-mi lety. Jednu dobu, vloni bylo takové sucho až v potoku přestala téci voda a rybníček vyschnul. Všimnul jsem si toho při jedné projížďce, a rozhodl se, to musím přijet vyfotit. Jenže dva dni jsem se k tomu nedostal, pak začalo pršet a rybníček se trochu zaplnil a už nemělo význam ho fotit. Při jedné cestě za vnukem jsem jel kolem, ale tentokrát jsem se vrátil a vyfotil. Po tom deští před 3-mi lety když se rybníček trochu zavlhčil, zarostl trávou, ta je tam dosud, vody málo, tak ani nevím kam se nutrie odstěhovaly.
Při jednom pobytu na chaloupce jsem si udělal výlet do Vrchlabí. S Ivankou jsme tam chodívali často a fotili park a kachny v rybníčku. Tentokrát jsem udělal výjimku a zašel výše nad zámek. Postavili tam novou budovu Správy krkonošského národního parku. Jestli jste někdo na Seznamu viděl pořady s arch. Gebrianem, ten navštěvuje u nás některé stavby a hodnotí co se povedlo a co moc ne. Tady o této stavbě se vyjadřoval docela pochvalně, zvláště o dřevěných obkladech stěn. Je pravda, většinou s ním souhlasím i přes rozdíl více než jedné generace. Uvnitř jsem sice nebyl, ale obklady stěn v budově KRNAPu bych si představoval spíš z materiálu které jsou z Krkonoš. Smrky, jedle, javory nebo kámen. Nejspíš to bude tím, nejsem vystudovaný architekt a rozdíl generací také udělal své.
Kostel je shodou okolností též zasvěcen sv. Vavřincovi jako u nás, ale ten ve Vrchlabí byl vysvěcen až teprve koncem 19-tého století a tak je skoro o 600 let mladší než u nás.
Na sv. Vavřince je u nás pouť a tak fotky z pouti by neměly chybět. Vloni jsem fotil večer a ty večerní fotky mají větší kouzlo než to co jsem nafotil letos. Jinak bych řekl že sláva poutí celkově upadá. Před pár lety dvě ulice které ústí do náměstí v délce 200 - 250 m byly po obou stranách plné stánků, jeden vedle druhého. Letos jich bylo tak asi jen 20 - 25 v obouch ulicích dohromady.
Letos se u nás pořádal poprvé FOOD festival v parku u sv. Trojice. Ze zvědavosti jsem vyrazil, ale brzo. Šel jsem po 9-ti hodinách a oficiálně to mělo začít až v 10 hodin. Něco jsem vyfotil s tím, že odpoledne se tam vrátím a nafotím trošku podvečerní atmosféru. Jenže asi v 5 hod volala dcera zda se tam chystám, ať ani nechodím, většina lidí šla domů, tak jsem si ušetřil druhou cestu. Z fotek je vidět jak málo lidí tam bylo, dcera sice říkala že po obědě tam bylo docela plno a měli prý u stánků všelijaké pochoutky, kromě klasiky pivo a klobása, také speciality, různé brouky, smažené i jinak připravované.
Nakonec nechybí trošku podzimní nálady, i když je to focené podle astronomů ještě v létě. U nás se ale říká, "bydžovská pouť, a podzim je na krku". Jsou to kytky ze zahrádky co pěstuje sestra. Vloni měla spoustu krásných jiřin ve spoustě barev, jenže přes zimu některé nepřežily a z té barevnosti zůstaly jen červená a bílá.
Na závěr tyto houby vyrostly pod stříbrným smrkem, určitě tady jsou odborníci, co je to za druh. Se sestrou jsme si mysleli, že to je nějaký druh bedly, byly na hdně krátkých nohách.

rybníček bez nutrií

tradiční růžičky z hor



budova správy KRNAPu od zámku


a zhora z cesty


kostel sv. Vavřince ve Vrchlabí


a u nás o pouťové Mši Svaté


pouť bez kouzla



nyní u nás ta novinka




na podzim když kvetou jiřiny



a ty houby



tak jsem svůj rest trošku napravil a snad se polepším

Výlet

6. července 2017 v 16:28 | Mirek |  Fotografování
Už před několika lety se Ivanka domlouvala s přítelkyní z blogu, že bychom se o dovolené někde setkali. Nakonec to dopadlo tak, že sice přítelkyně volala kam jedou na dovolenou, jenže ve stejné době my odjížděli také. Na smůlu jsme se ale od možného místa setkání vzdalovali. Protože jsem si z Ivančina počítače stahnul kontakty (e-maily) které tam měla, si s některými občas nějaký e-mail pošlu. Tak jsme se s její přitelkyní, a nyní i mou domluvily kam odjíždějí na dovolenou a po telefonu si dohodli kde se setkáme. Fotky jsou z Janských Lázní, a tedy setkali jsme se tam. Přítelkyně či snad spíš kamarádka, myslím že v dnešní době má slovo přítel, přítelkyně trochu jiný význam než za mého mládí a slovo známá mě připadá trochu neosobní. Sice jsem zastavil na jiném parkovišti, ale zavolali jsme si a přece jen se setkali s kamarádkou i jejím manželem. Jsou to moc fajn lidé a tak odpoledne proběhlo v příjemném rozhovoru u kávy, procházce a posléze při posezení na lavičce a domluvou, pokud se to hodí, můžeme si to zopakovat. Sice parkoviště kde jsme se setkali je u dolní stanice lanovky na Černou Horu, ale Černá Hora není z parkoviště vidět.

tady je starší fotka od nás z bytu Černá Hora i s vysílačem, je vidět nad tím smrkem


ostatní fotky z Janských Lázní, hlavně hotely a penziony






dávat hádanku co je to za růžičky by bylo hloupé



pamatujete vloni na kytičku v betonu, letos jich tam je víc a i jiné


Velikonoce

13. dubna 2017 v 21:22 | Mirek |  Velikonoce
Krásné v klidu, pohodě a lásce prožité Velikonoce přeje všem Mirek

a k tomu pár květů jara

narciska, ale to snad ani nemusím psát



hyacinty, platí to samé



prosté, ale krásné a vonící fialky


tulipány ne v Amterodamu, ale v ulici Brigádníků i s mým stínem


běžně se říká zlatý déšť, ale správně by mělo být Zlatice, nebo Forsithia což všichni z vás tady znají lépe


a nakonec nesmí chybět kuřátka


Na chaloupce

2. dubna 2017 v 12:28 | Mirek |  Fotografování
Protože na tento pátek byla pěkná předpověď počasí uzrál ve mě plán, tedy v pátek vyrazím na chaloupku. Dcera sice má připomínky, proč o víkendu, ale cesta není tolik frekventovaná, a kromě toho sezóna v Krkonoších prakticky končí, tak proč ne. Mě by to bylo jedno i o velké frekvenci na cestě, protože pokud by se tvořily kolony tak mám možnost v Nové Pace uhnout ze silnice I. třídy, na vedlejší silnici II. nebo možná III. třídy a do Jilemnice přjet "zadem" přes Roztoky. Ale za ta léta co jsme tam jezdili a nyní sám si myslím, cesta je to dobrá a za ta léta se vyskytl jen dvakrát problém př havárii. Poprvé to bylo někdy koncem 80-tých let a teď když jsem se vracel na stejné křižovatce jako tenkrát. Tehdy to bylo osobní auto s motorkou která to asi dost kalila od Jičína, a paní z vedlejší silnice vjela do křižovatky a o velmi rychle jedoucí motorce nevěděla protože se silnice od Jičína skovává blízko křižovatky v údolí. Motorkář i spolujezdkyně to nepřežili a paní z auta byla také zraněná. Nakonec to prý neunesla že zabila dva lidi a vzala si sama život. V pátek se stalo asi něco podobného, byla to dvě osobní auta jen doufám že ty následky nebudou tak tragické. Ale teď už pryč od nehod a jak chaloupka? Počasí bylo nádherné takže jsem si odpolední kafíčko vypil venku na lavičce jen v krátkých rukávech. Zatím to tam je ještě stále jakoby na konci zimy. Zelená travička žádná, jen první jarní kytičky. Před vlastním příjezdem do vesnice tradiční zastávka na kopci. Je odtud vidět Benecko, Kotel se Zlatým návrším a dále k východu konečná stanice lanovky Medvědín.

tady poslední zbytky sněhu na Benecku


od Kotle ke Zlatému návrší


detail Kotle



a dále k východu konečná lanovky na Medvědín


tak konečně sněženky u chalouky



a také bledulky



poslední krokusy


u východního štítu byla spousta narcisek. Ivanky mamika říkala že tam jsou bílé plné. Poprvé kvetly když se narodila dcera, tak jsme je dovezli Ivance do porodnice, hrozně je tam sestřičky obdivovaly. Od té doby jsme je zastihli kvést už jen jednou.


co by to bylo jaro bez vody v potoce, to je nad mostkem


"vodopád" pod mostkem výšky asi 150 až 180 cm


průhled přes vodopád pod mostkem


a ještě jednou narcisky, ty jsou ale od sestry ze zahrádky


Kačina

20. března 2017 v 16:13 | Mirek |  Tip na výlet
Před časem jsem něco hledal u Ivanky v počítači a narazil jsem tam na rozpracovaný článek na blog o našem výletu na zámek Kačina kde v té době probíhala výstava dětských kočárků a hraček spíše pro holčičky. Část textu a fotky byly připravené na blog. Dost jsem přemýšlel zda má cenu s takovým odstupem a v souvislostech událostí které následovaly, ten článek uveřejnit. Ze zmíněného výletu jsem nějaké fotky ještě přidal, a doplnil trochu textu, ale Ivanka jich nafotila hodně, snad přes padesát, spousty pokojíčků a kočárků pro panenky, takže jsem doplnil jen pár fotek. Podle data na fotkách poznáte že je to výlet z léta 2013, byla s námi i dcera a de fakto to byl poslední klasický výletek. Byli jsme potom párkrát na horách a s Dastíkem na záruční prohlídce v Jablonečku, a pak už jen to, na co se strašně špatně vzpomíná. Začátkem února jsem byl fotit Cidlinu, ani jsem to nestačil uveřejnit, padla na mě chřipka jakou snad nepamatuji, doknce jsem navštívil i lékaře, naposled jsem u něj byl coby zaměstnanec, jinak jen pro potvrzení o způsobilosti k řízení auta. To trvalo prakticky celý únor, tím pádem se odložila práce a tak jsem to doháněl teď v první polovině března.
Nejprve trochu historie. V polovině 18 století koupil zdejší panství Nové Dvory hrabě Jan Karel Chotek. Asi deset let před koncem 18 století na tomto panství jeho syn hrabě Jan Rudolf Chotek začal budovat velký 200 hektarový přírodní park. Na začátku 19 století přesněji r.1802, coby nejvyšší purkrabí Království českého začal budovat nynější zámek podle plánů německého architekta s hlavním důrazem na reprezentativní vzhled, což se opravdu povedlo. Dokončení zámku i s vnitřním vybavením ve stylu empíru se protáhlo na dvacet let. Podle vyjádření odborníků je zámek Kačina nečistší empírová stavba na našem území. Její střední část je patrová a z ní na obě strany do půlkruhu, nebo možná půlelipsy vybíhají přízemní křídla s krásným sloupořadím a pokoji pro hosty a služebnictvo. Křídla jsou na obou koncích zakončena pavilony s chotkovskou knihovnou v jednom a divadlem a kaplí ve druhém pavilonu. Před zámkem je park a malý odstup k plotu, takže se celé průčelí zámku na fotku nevešlo.

střední patrová část


sloupořadí k pavilonu vlevo

pavilon vpravo


střední část trochu v detailu


ještě jednou


pohled zezadu z parku na pokoje


a teď z výstavy, pokojíčky pro panenky, možná mnohá z vás, malých holčiček jste takové pokojíčky na hraní měla


další i s detaily




a další


spousty panenek


kočárky pro panenky


pro hodně velké miminko


starší provedení


další období, vzadu už provedení bez pružin, na kříži


osmipérák, v takovém vozila švagrová starší dceru


a v takovém jsme vozili naši dceru


Na závěr musím přiznat že mě u toho moc dobře nebylo, ale Ivanka by s uveřejněním určitě souhlasila.

Jakpak je dnes u vás doma

4. ledna 2017 v 17:21 | Mirek |  Fotografování
Nadpis jsem si vypůjčil z písničky Evy Pilarové z Divotvorného hrnce (alespoň si to myslím), jenže Pilarová zpívá v té písničce o létě. I když u nás takhle bylo už v pondělí. V pondělí ani včera jsem neměl vůbec čas, a tak jsem se k tomu dostal až dnes. Jsou to tradiční pohledy z okna, nejprve 3 fotky k západu, potom 3 fotky od severovýchodu k jihovýchodu. U těch posledních dvou fotek se mě kácí linie, ale musím se dost vyklonit z okna a tak už nestačím srovnat foťák. Včera odpoledne jednu chvilku chumelilo docela hustě, dnes odpoledne to jsou spíše sněhové přeháňky více či méně husté. Od včera fouká od západu docela silný vítr, ale teplota se drží mírně nad nulou takže je sníh trochu rozbředlý. Jestli vyjde přepověď počasí a začne mrznout bude z toho asi pěkná klouzačka.







Vánoční přání

19. prosince 2016 v 18:43 | Mirek


V klidu, pohodě a radosti prožíté vánoční svátky, co nejvíc dárků pod stromečkem a v novém roce hlavně hodně zdraví a štěstí všem lidem přeje Mirek.

Kam dál