Všehochuť

Neděle v 15:05 | Mirek
Tak nevím čím to je, ale připadám si stále více ničemný. Skoro bych řekl, že mě "musí hanba fackovat", že si nedokážu najít chvilku a něco stvořit tady na blogu. Sice si sebou občas vezmu foťák, něco nafotím, a tím to končí. Je sice trošku pravda, že dělám nějakou práci na počítači a pak už nemám sílu dál sedět a něco tvořit. Protože jsem stvořil něco na začátku července, přemluvil jsem se a pokusím se něco tady spáchat.
Začnu trochu po pořádku s rybníčkem. Pamatujete se na rybníček s nutriemi, asi před 3-mi lety. Jednu dobu, vloni bylo takové sucho až v potoku přestala téci voda a rybníček vyschnul. Všimnul jsem si toho při jedné projížďce, a rozhodl se, to musím přijet vyfotit. Jenže dva dni jsem se k tomu nedostal, pak začalo pršet a rybníček se trochu zaplnil a už nemělo význam ho fotit. Při jedné cestě za vnukem jsem jel kolem, ale tentokrát jsem se vrátil a vyfotil. Po tom deští před 3-mi lety když se rybníček trochu zavlhčil, zarostl trávou, ta je tam dosud, vody málo, tak ani nevím kam se nutrie odstěhovaly.
Při jednom pobytu na chaloupce jsem si udělal výlet do Vrchlabí. S Ivankou jsme tam chodívali často a fotili park a kachny v rybníčku. Tentokrát jsem udělal výjimku a zašel výše nad zámek. Postavili tam novou budovu Správy krkonošského národního parku. Jestli jste někdo na Seznamu viděl pořady s arch. Gebrianem, ten navštěvuje u nás některé stavby a hodnotí co se povedlo a co moc ne. Tady o této stavbě se vyjadřoval docela pochvalně, zvláště o dřevěných obkladech stěn. Je pravda, většinou s ním souhlasím i přes rozdíl více než jedné generace. Uvnitř jsem sice nebyl, ale obklady stěn v budově KRNAPu bych si představoval spíš z materiálu které jsou z Krkonoš. Smrky, jedle, javory nebo kámen. Nejspíš to bude tím, nejsem vystudovaný architekt a rozdíl generací také udělal své.
Kostel je shodou okolností též zasvěcen sv. Vavřincovi jako u nás, ale ten ve Vrchlabí byl vysvěcen až teprve koncem 19-tého století a tak je skoro o 600 let mladší než u nás.
Na sv. Vavřince je u nás pouť a tak fotky z pouti by neměly chybět. Vloni jsem fotil večer a ty večerní fotky mají větší kouzlo než to co jsem nafotil letos. Jinak bych řekl že sláva poutí celkově upadá. Před pár lety dvě ulice které ústí do náměstí v délce 200 - 250 m byly po obou stranách plné stánků, jeden vedle druhého. Letos jich bylo tak asi jen 20 - 25 v obouch ulicích dohromady.
Letos se u nás pořádal poprvé FOOD festival v parku u sv. Trojice. Ze zvědavosti jsem vyrazil, ale brzo. Šel jsem po 9-ti hodinách a oficiálně to mělo začít až v 10 hodin. Něco jsem vyfotil s tím, že odpoledne se tam vrátím a nafotím trošku podvečerní atmosféru. Jenže asi v 5 hod volala dcera zda se tam chystám, ať ani nechodím, většina lidí šla domů, tak jsem si ušetřil druhou cestu. Z fotek je vidět jak málo lidí tam bylo, dcera sice říkala že po obědě tam bylo docela plno a měli prý u stánků všelijaké pochoutky, kromě klasiky pivo a klobása, také speciality, různé brouky, smažené i jinak připravované.
Nakonec nechybí trošku podzimní nálady, i když je to focené podle astronomů ještě v létě. U nás se ale říká, "bydžovská pouť, a podzim je na krku". Jsou to kytky ze zahrádky co pěstuje sestra. Vloni měla spoustu krásných jiřin ve spoustě barev, jenže přes zimu některé nepřežily a z té barevnosti zůstaly jen červená a bílá.
Na závěr tyto houby vyrostly pod stříbrným smrkem, určitě tady jsou odborníci, co je to za druh. Se sestrou jsme si mysleli, že to je nějaký druh bedly, byly na hdně krátkých nohách.

rybníček bez nutrií

tradiční růžičky z hor



budova správy KRNAPu od zámku


a zhora z cesty


kostel sv. Vavřince ve Vrchlabí


a u nás o pouťové Mši Svaté


pouť bez kouzla



nyní u nás ta novinka




na podzim když kvetou jiřiny



a ty houby



tak jsem svůj rest trošku napravil a snad se polepším
 

Výlet

6. července 2017 v 16:28 | Mirek |  Fotografování
Už před několika lety se Ivanka domlouvala s přítelkyní z blogu, že bychom se o dovolené někde setkali. Nakonec to dopadlo tak, že sice přítelkyně volala kam jedou na dovolenou, jenže ve stejné době my odjížděli také. Na smůlu jsme se ale od možného místa setkání vzdalovali. Protože jsem si z Ivančina počítače stahnul kontakty (e-maily) které tam měla, si s některými občas nějaký e-mail pošlu. Tak jsme se s její přitelkyní, a nyní i mou domluvily kam odjíždějí na dovolenou a po telefonu si dohodli kde se setkáme. Fotky jsou z Janských Lázní, a tedy setkali jsme se tam. Přítelkyně či snad spíš kamarádka, myslím že v dnešní době má slovo přítel, přítelkyně trochu jiný význam než za mého mládí a slovo známá mě připadá trochu neosobní. Sice jsem zastavil na jiném parkovišti, ale zavolali jsme si a přece jen se setkali s kamarádkou i jejím manželem. Jsou to moc fajn lidé a tak odpoledne proběhlo v příjemném rozhovoru u kávy, procházce a posléze při posezení na lavičce a domluvou, pokud se to hodí, můžeme si to zopakovat. Sice parkoviště kde jsme se setkali je u dolní stanice lanovky na Černou Horu, ale Černá Hora není z parkoviště vidět.

tady je starší fotka od nás z bytu Černá Hora i s vysílačem, je vidět nad tím smrkem


ostatní fotky z Janských Lázní, hlavně hotely a penziony






dávat hádanku co je to za růžičky by bylo hloupé



pamatujete vloni na kytičku v betonu, letos jich tam je víc a i jiné


Velikonoce

13. dubna 2017 v 21:22 | Mirek |  Velikonoce
Krásné v klidu, pohodě a lásce prožité Velikonoce přeje všem Mirek

a k tomu pár květů jara

narciska, ale to snad ani nemusím psát



hyacinty, platí to samé



prosté, ale krásné a vonící fialky


tulipány ne v Amterodamu, ale v ulici Brigádníků i s mým stínem


běžně se říká zlatý déšť, ale správně by mělo být Zlatice, nebo Forsithia což všichni z vás tady znají lépe


a nakonec nesmí chybět kuřátka

 


Na chaloupce

2. dubna 2017 v 12:28 | Mirek |  Fotografování
Protože na tento pátek byla pěkná předpověď počasí uzrál ve mě plán, tedy v pátek vyrazím na chaloupku. Dcera sice má připomínky, proč o víkendu, ale cesta není tolik frekventovaná, a kromě toho sezóna v Krkonoších prakticky končí, tak proč ne. Mě by to bylo jedno i o velké frekvenci na cestě, protože pokud by se tvořily kolony tak mám možnost v Nové Pace uhnout ze silnice I. třídy, na vedlejší silnici II. nebo možná III. třídy a do Jilemnice přjet "zadem" přes Roztoky. Ale za ta léta co jsme tam jezdili a nyní sám si myslím, cesta je to dobrá a za ta léta se vyskytl jen dvakrát problém př havárii. Poprvé to bylo někdy koncem 80-tých let a teď když jsem se vracel na stejné křižovatce jako tenkrát. Tehdy to bylo osobní auto s motorkou která to asi dost kalila od Jičína, a paní z vedlejší silnice vjela do křižovatky a o velmi rychle jedoucí motorce nevěděla protože se silnice od Jičína skovává blízko křižovatky v údolí. Motorkář i spolujezdkyně to nepřežili a paní z auta byla také zraněná. Nakonec to prý neunesla že zabila dva lidi a vzala si sama život. V pátek se stalo asi něco podobného, byla to dvě osobní auta jen doufám že ty následky nebudou tak tragické. Ale teď už pryč od nehod a jak chaloupka? Počasí bylo nádherné takže jsem si odpolední kafíčko vypil venku na lavičce jen v krátkých rukávech. Zatím to tam je ještě stále jakoby na konci zimy. Zelená travička žádná, jen první jarní kytičky. Před vlastním příjezdem do vesnice tradiční zastávka na kopci. Je odtud vidět Benecko, Kotel se Zlatým návrším a dále k východu konečná stanice lanovky Medvědín.

tady poslední zbytky sněhu na Benecku


od Kotle ke Zlatému návrší


detail Kotle



a dále k východu konečná lanovky na Medvědín


tak konečně sněženky u chalouky



a také bledulky



poslední krokusy


u východního štítu byla spousta narcisek. Ivanky mamika říkala že tam jsou bílé plné. Poprvé kvetly když se narodila dcera, tak jsme je dovezli Ivance do porodnice, hrozně je tam sestřičky obdivovaly. Od té doby jsme je zastihli kvést už jen jednou.


co by to bylo jaro bez vody v potoce, to je nad mostkem


"vodopád" pod mostkem výšky asi 150 až 180 cm


průhled přes vodopád pod mostkem


a ještě jednou narcisky, ty jsou ale od sestry ze zahrádky


Kačina

20. března 2017 v 16:13 | Mirek |  Tip na výlet
Před časem jsem něco hledal u Ivanky v počítači a narazil jsem tam na rozpracovaný článek na blog o našem výletu na zámek Kačina kde v té době probíhala výstava dětských kočárků a hraček spíše pro holčičky. Část textu a fotky byly připravené na blog. Dost jsem přemýšlel zda má cenu s takovým odstupem a v souvislostech událostí které následovaly, ten článek uveřejnit. Ze zmíněného výletu jsem nějaké fotky ještě přidal, a doplnil trochu textu, ale Ivanka jich nafotila hodně, snad přes padesát, spousty pokojíčků a kočárků pro panenky, takže jsem doplnil jen pár fotek. Podle data na fotkách poznáte že je to výlet z léta 2013, byla s námi i dcera a de fakto to byl poslední klasický výletek. Byli jsme potom párkrát na horách a s Dastíkem na záruční prohlídce v Jablonečku, a pak už jen to, na co se strašně špatně vzpomíná. Začátkem února jsem byl fotit Cidlinu, ani jsem to nestačil uveřejnit, padla na mě chřipka jakou snad nepamatuji, doknce jsem navštívil i lékaře, naposled jsem u něj byl coby zaměstnanec, jinak jen pro potvrzení o způsobilosti k řízení auta. To trvalo prakticky celý únor, tím pádem se odložila práce a tak jsem to doháněl teď v první polovině března.
Nejprve trochu historie. V polovině 18 století koupil zdejší panství Nové Dvory hrabě Jan Karel Chotek. Asi deset let před koncem 18 století na tomto panství jeho syn hrabě Jan Rudolf Chotek začal budovat velký 200 hektarový přírodní park. Na začátku 19 století přesněji r.1802, coby nejvyšší purkrabí Království českého začal budovat nynější zámek podle plánů německého architekta s hlavním důrazem na reprezentativní vzhled, což se opravdu povedlo. Dokončení zámku i s vnitřním vybavením ve stylu empíru se protáhlo na dvacet let. Podle vyjádření odborníků je zámek Kačina nečistší empírová stavba na našem území. Její střední část je patrová a z ní na obě strany do půlkruhu, nebo možná půlelipsy vybíhají přízemní křídla s krásným sloupořadím a pokoji pro hosty a služebnictvo. Křídla jsou na obou koncích zakončena pavilony s chotkovskou knihovnou v jednom a divadlem a kaplí ve druhém pavilonu. Před zámkem je park a malý odstup k plotu, takže se celé průčelí zámku na fotku nevešlo.

střední patrová část


sloupořadí k pavilonu vlevo

pavilon vpravo


střední část trochu v detailu


ještě jednou


pohled zezadu z parku na pokoje


a teď z výstavy, pokojíčky pro panenky, možná mnohá z vás, malých holčiček jste takové pokojíčky na hraní měla


další i s detaily




a další


spousty panenek


kočárky pro panenky


pro hodně velké miminko


starší provedení


další období, vzadu už provedení bez pružin, na kříži


osmipérák, v takovém vozila švagrová starší dceru


a v takovém jsme vozili naši dceru


Na závěr musím přiznat že mě u toho moc dobře nebylo, ale Ivanka by s uveřejněním určitě souhlasila.

Jakpak je dnes u vás doma

4. ledna 2017 v 17:21 | Mirek |  Fotografování
Nadpis jsem si vypůjčil z písničky Evy Pilarové z Divotvorného hrnce (alespoň si to myslím), jenže Pilarová zpívá v té písničce o létě. I když u nás takhle bylo už v pondělí. V pondělí ani včera jsem neměl vůbec čas, a tak jsem se k tomu dostal až dnes. Jsou to tradiční pohledy z okna, nejprve 3 fotky k západu, potom 3 fotky od severovýchodu k jihovýchodu. U těch posledních dvou fotek se mě kácí linie, ale musím se dost vyklonit z okna a tak už nestačím srovnat foťák. Včera odpoledne jednu chvilku chumelilo docela hustě, dnes odpoledne to jsou spíše sněhové přeháňky více či méně husté. Od včera fouká od západu docela silný vítr, ale teplota se drží mírně nad nulou takže je sníh trochu rozbředlý. Jestli vyjde přepověď počasí a začne mrznout bude z toho asi pěkná klouzačka.







Vánoční přání

19. prosince 2016 v 18:43 | Mirek


V klidu, pohodě a radosti prožíté vánoční svátky, co nejvíc dárků pod stromečkem a v novém roce hlavně hodně zdraví a štěstí všem lidem přeje Mirek.

Tak opravdu přijel!

10. listopadu 2016 v 15:02 | Mirek |  Fotografování
Kdo? No přece svatý Martin na bílém koni a kupodivu jak předpovídali meteorologové tak o den dříve. Ráno když jsem se probudil, kouknul z okna, hned jsem šel pro foťák. Něco jsem vyfotil směrem na jihovýchod, více na západ. Velkou radost jsem z toho neměl. Zkátka už mám jiný podled na svět než před 65-ti lety. Tenkát to byla radost, přijde zima, sáňky, brusle, to bude prima. Dneska, akorát všude mokro, klouže se to a je z toho mokro v botách. To už jsem tady jednou psal, že čím jsem starší, tím mě je zima protivnější. Copak kdyby to byla taková pěkná "podle Josefa Lady", bylo by to o něčem jiném. Dneska sníh málokdy vydrží, hned se musí silnice a ulice sypat drtí nebo solí a je z toho břečka. Jenže za Lady to bylo hlavně o koních a saních, žádná auta, tak nebylo potřeba, ba ani se nemohlo, solit ani sypat drtí, ba bylo by to přímo proti zdravému rozumu, jak by to ti chudáci koně zvládali na drsných cestách. Koním se tenkrát do podkov šroubovali zvláštní do špice skované šrouby, aby jim to na sněhu případně ledu neklouzalo. Ve foťáku mám nabíjecí baterie, už tam byly dlouho, jestli se pamatujete tak od "sedláků u Chlumce", a zase dosloužily. Myslel jsem že to hned "za tepla" dám na blog, takže jsem šel pro náhradní baterie. Ouha i ty po instalaci do foťáku jen dokázaly vysunout objektiv a konec. Nabíjel jsem je hned po "sedlácích", ale za těch pět měsíců u nich došlo k samovybití. Ven se mě vůbec nechtělo jít koupit nové baterie, alespoň tužkové, a tak jsem začal přemýšlet kam že jsem si ty náhradní tužkové baterie uložil aby byly doma pro všechny případy. Uložil jsem si je moc dobře protože jsem je nemohl najít. Jako hlupák jsem kolem nich při hledání několikrát prošel aniž bych si jich všimnul, tak jsem to vzdal. Odpoledne sedím v obýváku a přide mě kouknout na misku co je v obývací stěně, a ejhle svazek čtyř baterií ještě ve folii na misce ležel. Tak jsem je dal do foťáku, fotky stáhnul, a tady některé jsou.

pohled k jihovýchodu



po vyklonění z okna, pohled téměř k jihu


tradiční fotky k západu, je tam lepší rozhled



tady jsem se pokoušel zachytit padající sníh, ale dal jsem moc dlouhý čas a clona to neuclonila, je to přesvětlené


tak alespoň malá oprava


Tak to je zatím všechno, do oběda to stejně všechno roztálo. Moc pozdravů všem.

Květiny

6. září 2016 v 18:50 | Mirek |  Květiny
Sice jsem to pojmenoval "květiny", ale začíná to stromem, tedy spíše stromkem. Na násepu na chalupě vyrostl mladý javor. Je to stromek z náletu a na tomto místě ho nemůžu nechat. Až spadnou listy vykopu ho a vsadím dole na louku pod svah. Takovýchto stromků je kolem domu víc, musím je postupně likvidovat, zase vyrostou nové a skoro vždy na nepříhodném místě. Potom už tedy květiny. Ty růžové růže jsou Ivanky, napěstované a zasázené kolem chaloupky. Nejzajímavější jsou podle mě ty další fotky. Je to na dvoře, kde otec před lety udělal betonovou dlažbu a i když ji betonoval přímo na terén, je mezi nimi tenká spára aby smršťováním beton nepopraskal. I tak málo stačilo k tomu aby se projevila úžasná síla k životu té kytičky. Co to je za druh nevím já, ani sestra. Ta třetí skupina fotek je z podesty. Ivanka kdysi do kětináčů zasadila ibišky. Plný červený, plný růžový (ten v současné době nekvete) a obyčejný červený. Tak jsem se pokusil je zvěčnit.

přesto že do konce léta je víc než měsíc, už žloutnou listy


o osm dní později a listy už začínají opadávat


růžičky Ivanky




to je ta kytička "v betonu"




a konečně ten ibišek





i s mojí rukou, ten květ byl otočený ven k oknu


a ještě jeden


Pouť

22. srpna 2016 v 19:19 | Mirek |  Fotografování
U nás bývá pouť v polovině srpna. Je to podle svátku sv. Vavřince kterému je zasvěcen zdejší děkanský chrám. Jak holky tak i kluci jsme se na pouť těšili, ale mělo to háček. Po pouti někdy už za dva týdny, někdy až za tři týdny už zase začala škola. To bylo dané tím na který den v týdnu svátek sv. Vavřince (10. srpna) připadnul a jako všude jinde potom následující neděli byla pouť. U nás je zvláštností to, že hned v pondělí po pouti je posvícení. Ty atrakce které jsou k vidění dnes, za mých dětských let nebývaly. To jen houpačky a řetízák pro malé a větší a houpačky pro velké, které větší kluci dokázali rozhoupat tolik, že se houpačky točily (nebo se kluci točili ?) kolem dokola. K tomu ještě kolotoč se zvířátky a autíčky pro opravdu malé děti. Samozřejmě že nechyběly střelnice, na růže, na válečky. Jinak jsem si ale na atrakce moc nepotrpěl, to až potom s dcerou občas na labutě dokud byla malá. Pak už chodila sama, ale také tomu moc nedala. Protože atrakce většinou přijížděly už ve středu, chodili jsme raději dřív, pak o pouti bylo hodně dětí a doba houpání byla spíše kratší. Jednou, když se dcera houpala jsme se dali do řeči s pánem od těch houpaček do povídání, povídali o všem možném, on vypravoval které pouti navštěvují a kam nejezdí ( z řeči jsme vyrozuměli že to asi mají mezi sebou nějak rozdělené kdo kam bude jezdit) a dceru nechal houpat po celou dobu našeho povídání až už slezla sama. Pak jsme se s ním a jeho paní (ta měla střelnici) vídali několik let co k nám na pouť jezdili. Bývala to opravdu událost, tancování v sále i na venkovním parketu v sobotu i v neděli. V neděli o pouti bývalo většinou první mistrovské utkání ve fotbale. O posvícení pak bývalo slavnostní utkání mezi místními a některým ligovým mužstvem. Často tady bývala Sparta, jména některých háčů si pamatuji dodnes. Jednou nebo možná dvakrát tu byla i Slavie se svou největší hvězdou Pepi Bicanem. Za rodiči přijížděly už dospělé děti třeba už i se svými dětmi které se odstěhovaly mimo město, k tomu strýčkové a tetičky. Bývalo to dost slavnostní, i když nejsme nijaké vyhlášené poutní místo. A od nás atrakce odjíždějí do Nové Paky kde je pouť podle svátku " Slavnosti Nanebevzetí Panny Marie" (15. srpna). Myslím si že pouť u nás ve dne už jednou Ivanka představila. Tak jsem si dovolil se o totéž pokusit večer. Je to všechno focené z ruky a bez blesku. Takže je vidět že je to trochu rozostřené.

ulice k náměstí kudy přicházím


tradiční pouťové cukrovinky, Ivanka dostávala od dcery a vnuků srdce z pouti


náměstí


atrakce




detail, kdy je jedno rameno dole pro výměnu posádky


autíčka i když nejezdí vysokou rychlostí a díky mému malému odstupu je "vidět" pohyb autíček


nemůže chybět střelnice, ale už jen dvě na celém náměstí


odkud jsem přišel, tam odcházím


a to je konec, pozdrav všem s přáním ať si dáváte pozor až se půjdete na nějakou atrakci svézt

Kam dál